Může jídlo ovlivnit naši náladu, impulzivitu a agresivitu?

Říká se, že jsme to, co jíme. Bereme to většinou jako trochu otřepanou poučku o zdravém životním stylu. Jenže co když naše strava neovlivňuje pouze váhu, cholesterol nebo stav cév? Co když může mít určitý vliv také na to, jak se cítíme, jak rychle se rozčílíme a jak dobře dokážeme kontrolovat své impulzy?

Myšlenka, že mezi výživou a lidským chováním existuje souvislost, není žádnou novinkou. Vědci ji zkoumají už desítky let a zvláštní pozornost přitahují studie prováděné ve věznicích a nápravných zařízeních.

Výsledky jsou zajímavé. Zároveň ale ukazují něco, co se do jednoduchých internetových titulků příliš nehodí:

Neexistuje potravina, po které se z člověka stane násilník. A neexistuje ani jídelníček, který by zaručeně odstranil agresivitu.

Lidské chování je mnohem složitější.

Kriminalita nezačíná na talíři

Bylo by absurdní tvrdit, že člověk spáchá trestný čin proto, že měl k snídani koblihu a k obědu hranolky.

Na agresivní a asociální chování působí obrovské množství faktorů – prostředí, ve kterém člověk vyrůstal, psychický stav, stres, alkohol a jiné návykové látky, sociální situace, osobnost, spánek i aktuální okolnosti.

Výživa může být jedním z dílků této skládačky. Rozhodně však není jediným a pravděpodobně ani nejdůležitějším.

Přesto právě tento malý dílek vědce zaujal.

Co ukázaly experimenty ve věznicích?

Jedním z nejzajímavějších prostředí pro podobný výzkum jsou věznice. Důvod je jednoduchý: velká skupina lidí žije ve srovnatelných podmínkách, stravuje se podobným způsobem a existují poměrně přesné záznamy o porušování pravidel a konfliktech.

V několika výzkumech proto vědci zkoušeli měnit složení stravy nebo vězňům doplňovat některé vitaminy, minerály a esenciální mastné kyseliny.

A výsledky některých experimentů byly překvapivé.

V jedné známé randomizované a placebem kontrolované studii u mladých dospělých vězňů měla skupina dostávající doplněk vitaminů, minerálů a esenciálních mastných kyselin méně zaznamenaných disciplinárních přestupků než skupina dostávající placebo.

Podobným směrem ukázaly i některé další studie.

To ještě neznamená, že jsme objevili „vitamin proti kriminalitě“. Pozdější přehledy výzkumů ukazují, že výsledky nejsou ve všech studiích stejné a oblast potřebuje další kvalitní výzkum.

Přesto zůstává zajímavá otázka:

Může dlouhodobě špatná výživa zhoršovat schopnost některých lidí zvládat stres, náladu a impulzivní jednání?

A co cukr? Dělá z nás opravdu agresivní lidi?

Tady přichází jeden z nejrozšířenějších výživových mýtů.

„Nedávejte dětem cukr, budou hyperaktivní.“

Podobnou větu slyšel pravděpodobně každý rodič. A dlouhá léta se objevovalo také tvrzení, že velké množství cukru vede k agresivitě.

Jenže když se vědci pokusili tento efekt ověřit v kontrolovaných experimentech, jednoduchý vztah mezi cukrem a agresivním či hyperaktivním chováním se potvrdit nepodařilo.

To samozřejmě neznamená, že bychom měli jíst cukr od rána do večera.

Jídelníček složený převážně ze sladkostí, slazených nápojů a silně zpracovaných potravin vytlačuje potraviny, ze kterých získáváme vlákninu, kvalitní tuky, bílkoviny, vitaminy a minerály. Jeho problém tedy není v tom, že by jedna čokoládová tyčinka „zapnula agresivitu“.

Problémem je především celková kvalita dlouhodobého stravování.

Mozek je překvapivě náročný orgán

Mozek představuje jen malou část naší tělesné hmotnosti, přesto jde o energeticky mimořádně náročný orgán.

A aby správně fungoval, nestačí mu pouze energie.

Potřebuje celou řadu živin, které organismus využívá při fungování nervových buněk, tvorbě neurotransmiterů a dalších procesech ovlivňujících naši psychiku.

Proto není nijak překvapivé, že se výzkum zabývá například omega-3 mastnými kyselinami, vitaminy skupiny B, minerálními látkami a dalšími složkami stravy.

Zajímavé jsou například omega-3 mastné kyseliny. Některé kontrolované studie a jejich souhrnné analýzy naznačují, že jejich suplementace může mít na agresivní chování malý, ale měřitelný vliv.

Stále však platí totéž: žádná jednotlivá živina není tlačítkem, kterým lze lidské chování zapnout nebo vypnout.

Hladový člověk také nebývá nejpříjemnější společník

Někdy přitom nemusíme hledat komplikovanou biochemickou teorii.

Stačí si vzpomenout na poslední den, kdy jsme nestihli oběd.

Jsme unavení, máme hlad, někdo po nás něco chce a najednou nás dokáže rozčílit i věc, nad kterou bychom se po dobrém jídle jen pousmáli.

Angličtina má pro tento stav dokonce pěkné slovo – hangry, kombinaci slov hladový a rozzlobený.

Hlad samozřejmě nedělá z člověka zločince. Dobře ale ilustruje, že náš fyzický stav a naše chování nejsou dva naprosto oddělené světy.

Nevyspání, hlad, stres, bolest nebo vyčerpání mohou ovlivnit naši schopnost kontrolovat emoce. Strava je součástí stejného systému.

Alkohol je úplně jiný příběh

Pokud bychom mezi běžně konzumovanými látkami hledali něco, u čeho je vztah k agresivitě mnohem lépe doložen než u cukru, nemusíme chodit daleko.

Je to alkohol.

Alkohol snižuje schopnost sebekontroly, mění vyhodnocování situací a v kombinaci s konfliktem, frustrací nebo agresivními podněty může pravděpodobnost agresivního jednání zvýšit.

To samozřejmě neznamená, že každý člověk po skleničce začne být agresivní. Velkou roli hraje množství alkoholu, osobnost člověka, prostředí i konkrétní situace.

Ve srovnání s teorií „cukr způsobuje agresivitu“ je však spojení alkoholu a agresivního jednání vědecky podstatně lépe doložené.

A co káva a energetické nápoje?

Kofein je stimulant. V přiměřeném množství může zlepšit bdělost a soustředění, ale vysoké dávky mohou u citlivějších lidí přinést také nervozitu, neklid, třes, úzkost nebo problémy se spánkem.

A právě spánek je při debatě o náladě často neprávem přehlížen.

Pokud někdo celý den zahání únavu kávou a energetickými nápoji a večer kvůli tomu nedokáže usnout, může být následující den podrážděný nikoli proto, že by kofein přímo „způsoboval agresivitu“, ale prostě proto, že je vyčerpaný.

Co tedy dát na talíř?

Žádný speciální „jídelníček proti agresivitě“ neexistuje.

Pokud však chceme dodat tělu a mozku dobré podmínky pro fungování, překvapivě se dostáváme ke stejným zásadám, které doporučujeme i pro celkové zdraví.

JEZTE PRAVIDELNĚ:

• zeleninu a ovoce,
• celozrnné obiloviny,
• luštěniny,
• ořechy a semena,
• kvalitní zdroje bílkovin,
• ryby a další zdroje omega-3 mastných kyselin.

OMEZTE:

• jídelníček založený převážně na silně zpracovaných potravinách,
• velké množství sladkostí a slazených nápojů,
• nadměrné množství kofeinu, zejména pokud narušuje spánek.

OPATRNĚ S ALKOHOLEM:

Pokud se bavíme přímo o agresivitě a ztrátě sebekontroly, právě alkohol představuje mnohem významnější faktor než cukr, bílý chléb nebo šálek kávy.

Nejsme jen to, co jíme. Ale ani strava není bez významu

Bylo by lákavé zakončit tento článek větou, že zdravá strava z nás udělá klidnější a lepší lidi.

Tak jednoduché to bohužel není.

Agresivita i kriminální chování mají biologické, psychologické, sociální a situační příčiny. Redukovat je na nedostatek jednoho vitaminu nebo přebytek cukru by bylo stejně zavádějící jako tvrdit, že obezitu způsobuje jedna konkrétní potravina.

Na druhou stranu máme stále více důvodů nevnímat výživu pouze jako otázku hmotnosti a fyzického zdraví.

Mozek je součást našeho těla. Potřebuje energii, živiny, odpočinek a správné podmínky úplně stejně jako kterýkoli jiný orgán.

A možná právě proto stojí za to přemýšlet nad jídlem trochu jinak.

Nejen jako nad palivem pro tělo, ale také jako nad jedním z faktorů, které pomáhají vytvářet podmínky pro správné fungování naší mysli.